Základy mistrovství malířského řemesla

• Kurz obsahuje 6 lekcí zdarma
• Doživotní přístup k lekcím
• Certifikát o absolvování kurzu

V kurzu „Základy mistrovství malířského řemesla" získáte základní malířské dovednosti a návyky, které vám usnadní cestu k další tvorbě. Lektor Jaroslav Platil vás v kurzu naučí, jak změnit svůj přístup k malbě. Ve svojí malířské škole tuto metodu a změnu malířského myšlení vyučuje a jeho studenti svými malbami ukazují jedinečnost a úspěšnost tohoto přístupu. Za více než dvacet let jeho školou prošlo mnoho absolventů, pro které se malování stalo radostnou součástí jejich života.

Jaroslav Platil se řídí heslem: „Neučím umění, ale výtvarné řemeslo. Výtvarný jazyk je pochopitelný a logicky čitelný. Zato umění je slovo abstraktní, neměřitelné, stejně jako slovo láska a nikdo vás jej nenaučí." Proto své studenty učí, jak přistupovat k malbě jinak a říká jim, ať slovo umění raději vůbec nepoužívají. Začínajícím studentům, kteří mají pocit, že neumí malovat, dodává sebedůvěru odpozorovanou skutečností: „Talent je jen náskok, umíte-li mluvit - naučíte se i výtvarnému jazyku. Jediné, co od vás vyžaduji, je trpělivost s novým myšlením  a chtění se učit.”

V kurzu se naučíte:

• jak myslet jako malíř
• jak kreslit bez obrysové linky
• jak vytvářet tvary pomocí stínů
• jak dodat obrazu plastičnost pomocí studených a teplých tónů
• jak se poučit z děl mistrů
• jak si namalovat psa nebo jiného domácího mazlíčka

V kurzu „Základy mistrovství malířského řemesla" pro vás má Jaroslav Platil důležité doporučení: „Moje kurzy jsou sestaveny návazně. Krok po kroku společně zvládneme malovat. Získáte tím všechny potřebné dovednosti a malířské návyky. Při prvních etudách nejde nikdy o výsledek, ale o proces změny myšlení. Proto se nesuďte přísně." (zobrazit celý popis kurzu)

Jaroslav Platil - Výtvarník

2 kurzy

Narodil jsem se v roce 1962 v Praze. Dětství jsem však prožil v Příchovicích v Jizerských horách, kde můj otec pracoval jako správce rekreační chaty. Tomuto období přikládám důležitý význam, neboť jsem byl v nejužším vztahu k tehdy ještě krásné přírodě.

Když mi bylo šest let, mohli jsme se díky Pražskému jaru vrátit zpátky do Prahy. No, byl to šok, žádná příroda jen ty obličeje lidské v rozmanitosti jejich pestrých povah. Myslím, že jsem v lidech hledal to, co kamenným zaprášeným domům chybělo – život. Někde v té době jsem si v lidech uvědomil sílu svobodné vůle tvořit vlastní osud, ale hlavně znamení jejich vybrané cesty v mapě obličeje a v jejich pohybech.

Proto dnes stále tvrdím, že to, co jsme odhalili jako děti díky našemu jemnějšímu vyciťování, dnes těžko znovu objevujeme.

V deseti letech jsem začal malovat s pocitem, že malovat umím a že mi to jde. Až posléze jsem rozeznal rozdíl mezi talentem a pracovitostí, a že je potřeba především úsilí, kterým se talent naplní. Výtvarnému povolání jsem se naplno mohl věnovat až po roce 1990. Rozhodnutí divoké, ale správné.

Během mé výtvarné  kariéry jsem zažil profesní úspěchy i možnost kariérního růstu, ale rozhodl jsem se vyhnout galerijnímu mainstreamu, který mě svým zavazujícím způsobem vyčerpával. Postupem času jsem svou výtvarnou profesi  obohatil výukou. Záměr to nebyl. Můj první student mě oslovil, aniž bych o možnosti učit vůbec uvažoval. Za pár dní s sebou přivedl dalšího zájemce o výuku. A ten dalšího a už se to rozběhlo. Výhodou mi bylo, že jsem se učil a objevoval konkrétní výtvarné formy sám. Díky tomu jsem k výuce využíval podobnou cestu spějící k výsledkům, jakou jsem sám ušel. Nově poznaná nevýhoda byla verbalizovat naučené. Za roky zkušeností jsem vybudoval jedinečnou metodiku výuky, která studenty naučí technickou i filozofickou spojitost mezi obrazem, tvůrcem a okolním světem.  Mám radost, když moji studenti mají radost ze svých prací.